Komplex virové rhinotracheitidy koček
KOMPLEX VIROVÉ RHINOTRACHEITIDY KOČEK ( „ KOČIČÍ RÝMA“)
Původci onemocnění:
1. FHV – 1 felinní herpesvirus
2. FCV felinní calicivirus
Felinní herpesvirus:
Zdrojem nákazy je zvíře vykazující akutní příznaky onemocnění, případně zvíře, které již akutní fází onemocnění prošlo, nemá žádné příznaky onemocnění, ale je tzv. latentním nosičem viru.
Je nutné si uvědomit, že pouze u 20% zvířat u nichž proběhlo akutní onemocnění je virus z organismu zcela eliminován. Zbytek zvířat se stává nosičem viru. Tito latentní nosiči se mohou opakovaně dostat do akutní fáze onemocnění a to vlivem stresu (např. změna prostředí, majitele, příchod nového zvířete), vlivem léčby (kortikosteroidy), případně během porodu či laktace.
Klinické příznaky:
1. koťata:
* různé stupně průběhu od lehkého po těžký
* serózní výtok z nosu a očí, který se postupně s nastupující bakteriální infekcí mění v hlenohnisavý
* ztížené dýchání
* v některých případech se infekce šíří dál do dutiny ústní, hltanu, nosní dutiny, průdušnice a plic. V těchto případech většinou nastupuje sekundární bakteriální infekce, zvířata mají horečku, přestávají přijímat krmivo, jsou apatická, případně může dojít k jejich úhynu.
* u koťat infikovaných ještě před „ otevřením očí“ může dojít vlivem infekce k těžkému
zánětu spojivek, srůstu třetího víčka se spojivkou a vředovému postižení rohovky, které vede mnohdy ke ztrátě oka z důvodu perforace oční koule
2. dospělá zvířata:
* infekce se většinou manifestuje jako opakované rýmy a záněty očních spojivek
* příležitostně se můžou objevit chronické záněty dutin špatně odpovídající na jakoukoliv terapii
Způsob přenosu:
* přímým kontaktem – společné misky, vzájemné olizování
* kapénkovou infekcí – méně často,tento způsob je častější u zvířat chovaných v nevhodných zoohygienických podmínkách (hodně zvířat na malé ploše)
* infekcí koťat matkou u které došlo k opakovanému vzplanutí latentní infekce – latentní forma je přítomna u více než 50% celkové populace volně žijících koček
Terapie:
Nepokoušet se o domácí samoléčbu a navštívit svého veterináře.
Prevence:
Jedinou dostupnou prevencí je vakcinace zvířat, ta má však některá svá „ALE“:
Vakcinace nechrání zvíře před nákazou a tedy ani před latentní infekcí, ale dochází u něj k „vyburcování“ imunitního systému a tím pádem zvíře které je vakcinováno a vystaveno
infekci na ni odpoví mnohem razantněji a případné onemocnění se u něj projeví v lehké formě.
Mladá zvířata by se měla vakcinovat poprvé ve stáří devíti týdnů (nebo později) s následnou revakcinací za tři týdny. Po primovakcinaci by se mělo očkování do tří let věku opakovat každoročně, následně každé 2 – 3 roky. U koček žijících striktně v bytech v uzavřených chovech lze interval prodloužit.
Vakcinace bohužel nechrání latentní nosiče viru.
Felinní calicivirus
Zdrojem nákazy je především přímý kontakt s nemocným zvířetem (případně symptomatickým nosičem viru), méně často pak kapénkovou infekcí (útulky, chovná zařízení s vysokou koncentrací zvířat na malém prostoru).
Klinické příznaky:
Únava, nechutenství, horečka, serozní až hnisavý výtok z nosu a očí, eroze až vředy v dutině ústní a s tím spojené nadměrné slinění a nechuť přijímat potravu, průjem, zvracení, pneumonie, bolest svalů a kloubů a z toho vycházející kulhání a neochota k pohybu. Při kombinované bakteriální a virové infekci i smrt jedince.
Pneumonie se vyskytují při společné infekci FCV a Bordetella bronchiseptica či jiných bakterií.
Po proběhlé akutní fázi se až 25% zvířat stává asymptomatickými nosiči.
Terapie:
Nepokoušet se o domácí samoléčbu a navštívit svého veterináře.
Prevence:
Jako v případě infekce FHV – 1 je jedinou možnou prevencí vakcinace.
Vakciny stejně jako u FHV zpravidla chrání proti onemocnění FCV, ale ne vždy proti infekci FCV. Nejsou účinné u latentních nosičů onemocnění, případně u zvířat nemocných jinou klinicky nerozeznatelnou infekcí (FeLV nebo FIV)
Vzhledem k tomu, že vakcinační kmeny FCV jsou součástí polyvalentních vakcín (vakciny chrání proti více onemocněním) je doporučitelné stejné vakcinační schéma jako u onemocnění felinním herpesvirem.